Nikdo z nás nemůže vědět, co ho potká zítra, natožpak za rok, za deset let… Úspěch může z vteřiny na vteřinu vystřídat naprostý propad a život se v mžiku obrátí vzhůru nohama. Jeden měsíc můžeme dostávat vysoký plat a být zaměstnaní v prestižní firmě, za měsíc tato firma může zkrachovat a hledání nové práce se pro nás může snadno stát noční můrou. To samé platí i o partnerském vztahu. Pár na vrcholu zamilovanosti se může během pár měsíců ocitnout v krizi. Vlastní bydlení lidé vnímají jako jistotu, jako majetek, který jim nikdo vzít nemůže. K jeho dosažení si ale velmi často pořizují hypotéku, která mnohdy není zrovna nejvýhodnějším řešením. Jaké jiné možnosti se nám nabízejí?
Stavební spoření místo hypotéky
Důvodem, proč lidé vždy raději zvolí hypotéku místo stavebního spoření je ten, že peníze z hypotéky vám banka vyplatí prakticky během pár dní, kdežto peníze ze stavebního spoření vidíte nejdříve přibližně za dva roky.
Výhodou stavebního spoření je fakt, že ho lze kombinovat s úvěrem, samozřejmě za určitých podmínek. Jednou z nich je povinnost spořit na stavební spoření minimálně dva roky, během kterých je třeba uložit danou částku peněz, která se obvykle pohybuje na 40 % z cílové částky. Důvodem k naspoření dané částky je mimo jiné i potvrzení klientovy spolehlivosti.
Ne všichni klienti splňují všechny podmínky potřebné k získání řádného úvěru, nicméně v tomto případě je jistým východiskem a řešením tzv. překlenovací úvěr. V praxi to probíhá tak, že klient nadále spoří a zároveň z poskytnutého meziúvěru (překlenovacího úvěru) platí úroky. V době, kdy už klient všechny podmínky k udělení řádného úvěru splňuje, nahradí meziúvěr právě úvěr řádný. Největší nevýhodou tohoto řešení jsou samozřejmě úroky.
Uveďme modelovou situaci, ve které se hypotéka v žádném případě nevyplatí: mladí manželé ve věku přibližně 30ti let, bezdětní, žijí v podnájmu, za který měsíčně platí asi 7 – 8 tisíc. Plánují si pořídit vlastní byt v ceně asi 1,5 milionu korun. Oba mají plat 20 000 korun čistého výdělku a na kontě našetřených 300 tisíc korun. Vážně uvažují o hypotéce na celou částku za byt v osobním vlastnictví. Při výši splátek 6 000 korun měsíčně budou hypotéku splácet přibližně 20 let (připočítáme-li úroky, bude to ještě přibližně další 4 roky navíc). Peníze z hypotéky jim budou vyplaceny takřka během pár dní a pořízení bytu se tak urychlí, ovšem za cenu dvacetiletého splácení. K této možnosti se uchyluje neskutečně mnoho klientů bank, přestože se mnohdy nabízí výhodnější řešení.
V případě, že by si okamžitě manželé založili stavební spoření s tím, že by měsíčně odváděli celý jeden plat, tedy 20 000 korun a snažili se vyžít z jednoho platu, našetřili by ročně 240 000 korun a za 5 let by měli v hotovosti 1 200 000 korun, tedy téměř celou částku na pořízení bytu. Hypotéka na 300 000 korun, která by jim do cílové částky scházela, už by nebyla tolik zatěžující, nespláceli by ji tolik let a neplatili by tak vysoké úroky.
I naprostý laik samozřejmě pozná, že druhá z možností je mnohem výhodnější, nicméně zdlouhavá co se týče pořízení bytu. Na ten by v tomto případě museli čekat oněch 5 let, kdežto u hypotéky by ho měli během pár týdnů. Doopravdy „jejich“ by ale byl až za cca 24 let, během kterých se může stát celá řada nečekaných náhod, které jim splácení hypotéky znemožní a nebo ztíží, například nemoc, rozpad manželství, ztráta zaměstnání, apod. S možnými komplikacemi je samozřejmě nutné počítat vždy, a jeden z případných argumentů je třeba ten, že kvůli vysokým cílům je třeba riskovat. Na paměti je ovšem třeba mít to, že ne vždy takový risk za to stojí.
Družstevní byt jako jedna z variant
Jednou z populárních alternativ hypotéky je také družstevní spolufinancování, které přináší výhodu nenutnosti prokazování své bonity. Podstata tkví většinou v tom, že majitel uhradí pouze členský vklad, který se pohybuje přibližně na 25 procentech z celkové ceny bytu, což vám zaručuje členství v družstvu. Zbytek z ceny bytu pak majitel splácí měsíčně. Nevýhodou tohoto řešení je ovšem to, že ani v případě, že splatíte kompletní částku za byt, nestáváte se jeho vlastníky. Stále jste vedeni coby nájemci bytu a členy družstva. Pokud plánujete pořízení družstevního bytu, vždy se u bytového družstva informujte o tom, zda se v budoucnu počítá s převodem do osobního vlastnictví. Družstevní byt mimo tuto nevýhodu také jeho „majitel“ nemůže použít jako zástavní nemovitost a nebo ho sám ze své vlastní vůle prodat. I k zásadnější rekonstrukci nebo pronajímání bytu totiž potřebujete souhlas bytového družstva.
Hypotéka není vždy tím nejjednodušším ani nejrychlejším řešením, zvlášť vezmeme-li v potaz možná rizika a také nutnost splácet několik (mnohdy i desítek) let.
