S označením dispozice bytu, jako například 1+1, garsonka, 3+1 atd. se určitě setkal každý z vás. Problém je ale v tom, že právě tato označení nejsou v České republice zanesena do žádné normy, ba ani jinak sjednocena, a proto si každý prodejce bytu, developer či realitní kancelář může stanovit označení bytu sám. V praxi to vypadá tak, že se můžete setkat s bytem na prodej pod označením 1+1, ale v reálu se jedná o garsonku.
Existují ale pravidla a jisté hodnoty, podle níž je možné se v označení bytů řídit alespoň lapidárně.
Zákonem stanoveny jsou minimální rozměry obytné místnosti a problém nastává například v momentě, kdy je schvalována stavba. V České republice totiž není žádnou výjimkou, že se lze setkat s podměrečnými místnostmi, naopak se jedná o poměrně častou situaci.
Jak se žije v České republice
Podle jakých kritérií se posuzuje kvalita bydlení v České republice? Například podle toho, kolik má byt místností, jaká je celková plocha bytu nebo jestli je v něm tekoucí voda. Z hlediska kvality bydlení je Česká republika poměrně paradoxní:
Naše byty jsou malé, nedisponují příliš velkým počtem místností, ale na druhou stranu si potrpíme na pěkné vybavení.
Co se týče velikosti bytů, držíme se ve srovnání s ostatními evropskými státy na příčkách pod průměrem. Pohlédneme-li však na vybavenost bytů, řadíme se k těm nejlepším a dokonce se můžeme rovnat s Francií nebo Rakouskem.
- Průměrná obytná plocha v České republice je 49,3 m2 a průměrný počet pokojů v bytech v ČR je 2,7. Žije v nich v průměru 2,6 osob.
- Průměrná obytná plocha v Evropě je 76,5 m2, průměrný počet pokojů je 3,6 a žije v nich 2,6 osob.
Jaká je správná velikost pokojů a co říkají normy?
Velikostí místností se v České republice zabývá norma 734301, která je obecně zaměřena na navrhování obytných budov.
Minimální plocha místnosti je 8 m2 a v případě bytu s jednou místností musí být tento rozměr 16 m2.
Výše uvedená norma se zabývá také určením minimální rozlohy místnosti pro zdravotně postižené osoby, které si vyžadují větší prostor, a to přibližně o 4 m2 víc.
Minimální šířka:
- Obývacího pokoje: 3 300 mm
- Dvoulůžkového pokoje: 2 400 mm
- Jednolůžkového pokoje: 1 950 mm
Minimální plocha obývacího pokoje bez propojení s kuchyní:
- 16 m2 u bytů 1+1 a 2+1
- 18 m2 u bytů 3+1 a 4+1
- 20 m2 u bytů 4+1 a větších
Minimální plocha obývacího pokoje propojeného s kuchyní:
- 16 m2 u bytů 1+1 a 2+1
- 21 m2 u bytů 3+1 a 4+1
- 24 m2 u bytů 4+1 a větších
Minimální plocha obývacího pokoje bez propojení s kuchyní a jedním lůžkem:
- 16 m2 u bytů 1+1 a 2+1
- 20 m2 u bytů 3+1
Minimální plocha obývacího pokoje propojeného s kuchyní a s jedním lůžkem:
- 18 m2 u bytů 1+1 a 2+1
Minimální plocha ložnice:
- s jedním lůžkem: 8 m2
- se dvěma lůžky: 12 m2
Jak je to s označením dispozice bytu?
V dispozicích bytů máme často trochu zmatek a na vytvoření řádu často nepřispívají ani realitní kanceláře. Co si tedy pod označením jednotlivých dispozic skutečně představit?
- Garsonka – byt o jednom pokoji, kde se spí, vaří, pracuje a vykonává se i hygiena
- 1+kk – rozdíl mezi garsonkou a 1+kk je především v tom, že koupelna je u 1+kk oddělena, rozloha je přibližně stejná
- 1+1 – byt s oddělenou koupelnou a kuchyní
- 2+kk – má oproti 1+kk navíc jednu ložnici
- 2+1 – je zde kuchyň, obývací pokoj spojený s ložnicí a koupelna
- 3+kk – obývací pokoj propojený s kuchyní, koupelna a dvě ložnice
Prvním číslem je vždy určen počet obytných místností (ložnic) a druhým je označena samostatná kuchyň a nebo kuchyňský kout (kk).
Nejideálnější je orientovat se podle celkové plochy bytu.