Koupili jste si nový byt, který splňuje vaše nejtajnější sny. Vybavili jste si ho podle svého vkusu a chtěli jste jen pohodlně a klidně bydlet. Jenže máte souseda potížistu. Je hlučný, neohleduplný a obtěžuje vás. Jednou kouřem a pachem, podruhé hlukem a ránami. Třeba v pět ráno. Jak se můžete bránit v mezích zákona?

Bohužel je to tak, že spolu s nemovitostí, ať už domem, bytem nebo zahradou, si částečně kupujete i sousedy. Při hledání vhodného bydlení si můžete prověřit kde co. Nové sousedy ale poznáváte celé týdny nebo měsíce, než se projeví v celé své kráse. Neohleduplní sousedé dokážou udělat ze života peklo. Naštěstí je tady zákon. Co vše soused smí a co už nesmí, upravují právní předpisy.

Bránit se proti jednání souseda můžete prostřednictvím obecního úřadu, policie nebo soudu. Záleží hlavně na tom, co vám soused provádí. Může mu být úřady uloženo, aby svého jednání zanechal, nebo mu může být nařízeno zaplacení pokuty či finanční náhrady. Když je váš soused nájemníkem bytu, může být pro své jednání dokonce z nájmu vypovězen. Pojďme se na jednotlivé možnosti podívat podrobněji.

Co už je za hranou slušného chování a zákona

Kdyby se všichni lidé chovali slušně a ohleduplně, byl by to báječný život. Takový ideální svět neexistuje, proto máme zákony. Právní předpisy říkají, že vlastník nemovitosti nesmí neoprávněně zasahovat existencí nebo užíváním své nemovitosti do práv souseda. Podle občanského zákoníku nesmí na pozemek souseda vnikat odpad, voda, prach, kouř, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy nebo zvířata. Odborně se jim říká „imise.“

Více k tomu dodává Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu: „Rozlišuje se přitom mezi přímými a nepřímými imisemi. Přímé imise představují například situace, kdy někdo na sousední pozemek svádí dešťovou vodu, pouští zvířata nebo odváží odpad. Naproti tomu nepřímé imise jsou vedlejším účinkem jiné činnosti souseda. Lze mezi ně zařadit kouř vznikající pálením listí nebo hluk z balkónu či zahrady.“

Zatímco přímé imise legislativa zakazuje zakázány vždy, nepřímé imise jen tehdy, pokud překračují míru přiměřenou poměrům v daném místě a souseda podstatně omezují v obvyklém užívání jeho nemovitosti. A to může být kámen úrazu, protože někdy bývá obtížné stanovit onu „míru přiměřenou poměrům“. Ilustrovat to můžeme na příkladu. „Pokud žijete na vesnici, budete se muset smířit s kokrháním sousedova kohouta, ledaže byste žili v zástavbě, kde by kohouta nikdo kromě souseda neměl,“ dodává Lukáš Zelený. Imise vznikající v důsledku úředně schváleného provozu, například činnosti továrny, však budete muset snášet, ale za finanční náhradu. Činnost ovšem nesmí přesáhnout rámec úředního povolení.

Hlučný soused kuřák

Zatímco lidi na venkově může obtěžovat soused, který pálí spadané listí, lidé v bytových domech si často stěžují na souseda kuřáka. Dým z cigaret, který vám vniká do ložnice, kam si před spaním pouštíte „čerstvý vzduch“. Proti takovému jednání se můžete ohradit a snažit se se sousedem domluvit. Víc toho bohužel nezbývá, protože úřady bývají v takových případech krátké. Svoji roli hraje právě ono spojení „míra přiměřená poměrům“. Pokud byste souseda za kouř, který vám z jeho cigaret jde do bytu, zažalovali, máte šanci na úspěch podle toho, jak bude soud posuzovat míru přiměřenou poměrům ve vaší lokalitě. Pokud by pach vybočoval z obvyklé praxe v místě vašeho bydliště, možná uspějete. Je pravděpodobné, že pokud si soused dá sem tam jednu cigaretu, nepřekračuje tím „míru přiměřenou poměrům“.

Lidi v bytových domech nebo panelácích si také často stěžují na hluk. V tomto případě je ale legislativa konkrétnější. Existují totiž hygienické hlukové normy, které omezují intenzitu hluku jak v noci, tak i přes den. Když by hluk přesáhl 40 decibelů mezi šestou a dvaadvacátou hodinou (přes den) nebo 30 decibelů v noci, lze se ve správním nebo přestupkovém řízení domáhat nápravy. Případně se lidé mohou obrátit i na soud. Noční klid platí mezi šestou a dvaadvacátou hodinou ranní. V tomto období by sousedé neměli provozovat žádné hlučné činnosti, jako je například vrtání nebo bušení do zdi. Pokud si ale soused na osmou hodinu ráno pozve řemeslníky, kteří se pustí hned do práce, je to nepříjemné, ale zákony vám v takovém případě nakloněné nebudou.

Nevychovaný nájemník

Přece jen, lidé, kteří si byt v paneláku nebo bytovém domě koupí, jsou k majetku ohleduplnější, zato nájemníci mohu být nevychovaní. Čmárají ve výtahu, ničí stěny, rozbíjí okna, vylamují dveře… Je možné takové devastaci zabránit? Pokud víte, který z nájemníků se takto chová, měli byste informovat majitele bytu a ten by měl viníka vyzvat k nápravě a varovat ho před podáním žaloby na soud. To samozřejmě může být problematické (dohonit majitele bytu, který ho pronajímá, není mnohdy lehké). Vše můžete nadnést také na společné schůzi vlastníků bytových jednotek.

Stejně tak můžete postupovat v případě, kdy máte podezření, že nájemce se chová zvláštně, například v bytě shromažďuje odpadky, z bytu to zavání, páchne a to obtěžuje sousedy. Nahlaste vše pronajímateli bytu, která má povinnost zjednat nápravu.

Vytopený byt

Co se občas může stát i u slušných partají, je vytopení. Stačí, aby praskla hadička u WC nebo vytekla pračka. V takovém případě ale soused, který škodu způsobil, ji musí uhradit. Pokud se bude vymlouvat na nedostatek peněz, obraťte se na soud. Ideální je, pokud má soused pojistku, škoda je pak hrazena z ní.

Jaké potíže jste řešili se svými sousedy? Dohodli jste se, nebo musely zasáhnout úřady?