Ceny vlastního bydlení i nájmů raketově stoupají. Zpřísněná pravidla hypoték znamenají, že na ně jen obtížně dosáhnou mladé páry či singles, kteří se chtějí odstěhovat od rodičů. Týká se to především větších měst, jako je Praha nebo Brno. Proto se mladí často stěhují i za metropole a do menších obcí.

Nemovitosti dlouhodobě zdražují hlavně ve větších městech. Lidé, kteří nemají našetřeno nebo nemohou u banky zastavit jinou nemovitost, na hypotéku nedosáhnou. Pokud se k tomu přidají astronomické ceny nemovitostí, je zřejmé, že na vlastní bydlení dosáhnou jen movitější lidé. Hlavním problémem současného realitního trhu tak jsou především ceny bytů a domů.

I malé pražské byty, jako je například 1+1 nebo 1+kk, se prodávají za cenu kolem tří milionů korun. Záleží pochopitelně na lokalitě. „Byt o této dispozici, výměře 36 metrů čtverečních, který je vzdálený od centra 40 minut, pod tři miliony korun neseženete,“ vysvětluje realitní makléř Lukáš Babický. Dodává, že se do podobných bytů ale vyplatí investovat, protože se vždy dá prodat. V realitních škatulkách pak spadá do kategorie „startovací“, protože pro založení rodiny je příliš malý.

Větší byty jsou pak pochopitelně dražší, nejen v Praze se pohybují kolem šesti nebo sedmi milionů korun. Pokud si chce zájemce pořídit nemovitost ve velkém městě, potřebuje mít našetřeno, protože banky požadují alespoň 20 % LTV. Myslet je třeba i na daň z nabytí nemovitosti (4 %). Tím to ale nekončí, protože nejde jen o samotnou splátku hypotéky. K té je nutné přičíst i náklady na energie, vodu, bytový fond nebo komunální poplatky. Ty se mohou u běžného bytu pohybovat kolem 6 tisíc korun měsíčně.

Stále však platí, že měsíční splátka hypotéky může být nižší než v případě nájemného, které šlo rovněž nahoru. V praxi je pak podle realitních makléřů stále více znatelné, že zejména mladí lidé řeší současnou situaci pořízením vlastního bydlení mimo velká města, a to i za cenu každodenního dojíždění.

Bydlení by měl řešit stát

I poslední čísla potvrzují, že Češi dávají přednost bydlení ve vlastním. Podle průzkumu agentury MindBridge, který si nechala pro Den finanční gramotnosti vypracovat skupina Partners, by podle respondentů měl nedostupnost bydlení řešit stát. Řešení spatřují dotázaní například v bezúročných státních půjčkách a zastropování nájemného, 42 % respondentů by chtělo stoprocentní hypotéky a podle 32 % by pomohlo výrazné zrychlení povolovacích procesů při výstavbě.

Dvě třetiny dotázaných žijí ve vlastním nebo družstevním bydlení, třetina žije v nájmu. Mladí lidé jsou pesimističtí. Obávají se, že si vlastní bydlení nebudou moci dovolit z toho důvodu, že růst cen nemovitostí je rychlejší než růst mezd. Za vinu to kladou také bankám, které podle nich nechtějí dávat hypotéky na plnou cenu nemovitosti.

Za bydlení vydávají respondenti 27 % příjmů domácností ve vlastním nebo družstevním bydlení, v nájemním bydlení u pronajímatelů soukromníků 37 % a ve státních či obecních bytech potom 31 %. „Podle pravidel finanční gramotnosti by ideální podíl výdajů na bydlení měl činit 30 % příjmu,“ říká finanční poradce Partners Vladimír Weiss.

Mladí chtějí větší byty

Ačkoli panuje obecná představa o tom, že mladí se spokojí s menším bydlením (už jen kvůli ceně), výsledky průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisen stavební spořitelnu ukázaly, že ve věkové skupině 18 až 36 let takové bydlení vůbec nekoresponduje s představami mladé generace o jejich budoucím bydlení. Za ideální dispozici považují tři až čtyři pokoje, v případě bytu o výměře 70 až 90 metrů čtverečních, u domu samozřejmě o něco větší.

Limitem v plnění snu o vlastním bydlením jsou ale opět finance. „Ceny nemovitostí dosahují rekordní výše a můžeme předpokládat, že zejména ve velkých městech se trend nebude dramaticky měnit. Zároveň s tím rostou i ceny nájmů, takže mladí se dostávají do bezvýchodné situace. Velkou část svého výdělku zaplatí za nájem a nemají už co odkládat stranou,“ upozorňuje Pavel Chmelík, místopředseda představenstva Raiffeisen stavební spořitelny.

Polovina dotázaných pak uvedla, že bydlení je pro ně hlavní finanční výdaj a čtvrtina mladých zvažuje, že se kvůli nedostupnému bydlení bude muset přestěhovat pryč ze svého aktuálního bydliště.

Sny mladých o bydlení

V průzkumu mladí odpovídali také na to, jaké jsou jejich sny o bydlení. Ukázalo se, že v základních představách se příliš neliší od starších generací. V první řadě chtějí bydlet ve vlastním (93 % dotázaných), nájemní bydlení preferuje jen 7 % respondentů. Sedm z deseti by ale raději bydlelo v domě než v bytě.

„Oproti svým rodičům a prarodičům jsou dnešní dvacátníci a třicátníci trochu náročnější především ohledně stáří nemovitosti, šest z deseti by preferovalo novostavbu. Jinak ale nemají nijak přehnané požadavky,“ říká Lenka Molnárová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.

Pokud to jde, rádi by si pořídili hned dům nebo byt pro život. Potvrzuje to i realitní makléř Martin Březina. „Z praxe mohu potvrdit, že dvacátníci a třicátníci by si rádi pořídili rovnou byt vhodný pro rodinné bydlení. Bohužel jim na to často nestačí prostředky, a tak začínají s nákupem garsonky nebo dvoupokojového bytu. Ale rovnou při nákupu se zajímají o to, za jakých podmínek ho později budou moci prodat a refinancovat hypotéku, aby si mohli pořídit větší bydlení. První byt tak rovnou berou jako provizorium.“

Mladí si na bydlení šetří

Mladí Češi zároveň ke svému snu přistupují poměrně zodpovědně. Na budoucí vlastní bydlení si šetří více než polovina z nich, ve věkové skupině do 25 let dokonce dvě třetiny dotázaných. A začínají v průměru hned po maturitě – ve 20 letech. Nic jiného jim ani nezbývá. Podle aktuálního doporučení České národní banky by totiž měli mít v případě zájmu o hypotéku našetřeno 20 % z pořizovací ceny nemovitosti. To může ve velkých městech představovat částku přesahující milion korun.

„V reakci na návrh novely zákona o ČNB jsme upravili podmínky přidělování úvěrů hypotečního typu pro mladé do 36 let. Téměř celé toleranční pásmo, které máme k dispozici pro individuální posouzení žadatelů, jsme vyhradili pro mladé. Ti tak mají vyšší šanci úvěr na bydlení získat, například nebudou muset mít naspořeno 20 procent z ceny nemovitosti, ale méně, v tuto chvíli mohou banky poskytovat maximálně 15 procent hypoték s LTV nad 80 procent,“ uzavírá Pavel Chmelík.