Nemovitosti stále zdražují. Může za to nedostatek bytů i rodinných domů. V Praze se teď za metr čtvereční obytné plochy platí v průměru kolem 113 tisíc korun. To je daleko za možnostmi rodin s běžnými příjmy. Lidé se proto stěhují na venkov nebo hledají útočiště v nájemním bydlení.
Zdržování bytů a domů nebere v České republice konce. A situace není lepší ani jinde v Evropě, jak ukazují poslední statistiky Eurostatu, které mapují situaci za uplynulý půlrok. Ceny nemovitostí v tuzemsku narostly za poslední čtvrtletí o 14,5 procent, přičemž za první tři měsíce – od ledna do března – se navýšily o 12,1 procent. Mezi zeměmi EU jde o třetí nejvyšší nárůst. V Evropě meziročně ceny nemovitostí narostly o 7,3 procenta.
„Nejenom, že jsou nyní byty v ČR nejdražší v historii, ale současně jejich cena v meziročním srovnání roste nejrychleji. Ceny jsou téměř o tři čtvrtiny vyšší než v roce 2015. Důvodů rychlého růstu cen bytů a rodinných domů v ČR je hned několik. Na straně nabídky to je jednoznačně malá nabídka nových bytů v důsledku pomalé výstavby. Druhým důvodem jsou v posledních měsících rychle rostoucí ceny stavebních prací, a především stavebních materiálů,“ zvedl analytik ČSOB Petr Dufek, kterého citovala ČTK.
Nejvíce se ceny bytů zvýšily v Estonsku, a to o více než 16 procent. Následovalo Dánsko, kde šly nemovitosti nahoru o 15,6 procent. Na třetím místě je už zmíněná Česká republika a Lucembursko. Nejméně pak ceny stouply v Itálii, v Rumunsko a ve Španělsku.
Meziroční změna cen bytů a domů ve 2. čtvrtletí 2021
Země | Změna (v procentech) |
Estonsko | 16,1 |
Dánsko | 15,6 |
Česko | 14,5 |
Lucembursko | 13,6 |
Litva | 13,3 |
Nizozemsko | 12,8 |
Lotyšsko | 12,4 |
Maďarsko | 11,9 |
Rakousko | 11,7 |
Německo | 10,9 |
Švédsko | 10,9 |
Slovinsko | 9,9 |
Bulharsko | 9,1 |
Polsko | 8,3 |
Belgie | 7,4 |
Portugalsko | 6,6 |
Chorvatsko | 6,5 |
Francie | 5,7 |
Irsko | 5,6 |
Finsko | 5,4 |
Malta | 5,3 |
Slovensko | 4,7 |
Španělsko | 3,3 |
Rumunsko | 3,0 |
Itálie | 0,4 |
Kypr | -4,9 |
Řecko | údaje nejsou k dispozici |
Průměr EU | 7,3 |
Zdroj: Eurostat
Situace v bydlení je neúnosná
Situace v České republice se podle odborníků začíná vymykat kontrole, protože o možnost pořídit si vlastní bydlení přichází střední třída. Důvodů, proč tomu tak je, je více. V tuzemsku je dlouhodobě bytová krize, kdy se staví méně nemovitostí, zčásti i kvůli dlouhému stavebnímu povolení. Krom toho lidé, kteří mají peníze, nakupují další byty a domy, a to jako investici. Logicky tak zvyšují poptávku, což žene ceny nemovitostí nahoru.
K tomu přispívaly i dosud přívětivé úrokové sazby. Ty se ale pomalu stávají minulostí. Česká národní banka (ČNB) se totiž rozhodla opět zasáhnout a hypotéky zpřísnit. „Česká národní banka intenzivně zvyšuje úrokové sazby, což by mělo vést ke snížení zájmu lidí o hypoteční úvěry. I přesto pokles tempa růstu cen nemovitostí lze očekávat nejdříve v příštím roce, kdy bychom se měli vrátit na jednocifernou úroveň,“ dodal analytik BH Securities Štěpán Křeček.
Bydlení v regionech nebo v nájmů
S ohledem na vysokou cenu se poptávka po nemovitostech začíná přesouvat do regionů a dále od velkých měst. Ani zde ale nemusí jít o výhru. K hypotéce je třeba připočítat náklady na dopravu, k tomu všemu narůstají ceny stavebních prací, rekonstrukce starších rodinných jsou finančně náročnější.
Navíc zdražují i domy v regionech. Příkladem je Středočeský kraj. V některých městečkách se za metr čtvereční bytu platí i více než 70 tisíc korun, což znamená meziroční zdražení o 21 procent. Důvodem je narůstající poptávka.
Kdo nedosáhl na vlastní bydlení, zpravidla utíkal do nájmů. Jenže ani to není nemusí být nyní řešení pro všechny. Pomalu se totiž zvedají i ceny nájmů, respektive služeb a energií. Například v Praze se v průměru platí 272 korun za pronajatý metr čtvereční bytu, což je o tři procenta více než před třemi měsíci. K tomu je třeba připočíst i zmíněné zálohy na energie – ty někde zdražily i o sto procent. Odborníci se proto obávají, že pro nízkopříjmové skupiny může být i nájemní bydlení problém. Pomoci by mohla stabilizace okolo cen energií, kterou experti očekávají na jaře roku 2022.
