Pandemie koronaviru a s ní související vládní opatření zamotala hlavu nejednomu ekonomovi a analytikovi. Burzy a akcie reagovaly na zprávy o útlumu světové ekonomiky zběsile. Zlato nejdříve zdražilo a pak zlevnilo. Ceny ropy se propadly. Kde kdo mluví o přicházejícím zlevňování nemovitostí, jež pro někoho představují přístav a dobrou investici v nevyzpytatelné době. Na to vše pochopitelně reagují centrální banky. ČNB se například rozhodla snižovat úrokové sazby. Jenže banky zatím mlčí. Otázka tedy zní: půjčovat si na bydlení teď, nebo ještě počkat?
Pravdivou odpověď nezná nikdo. Svět je jako na houpačce. Ani ostřílení analytici si netroufají tipovat, co bude dál. Tvrdí, že nemají věšteckou kouli. Leccos lze ale z chování bank vyčíst. Žezlo má nyní v rukou Česká národní banka, která se uchýlila ke snižování sazeb. Minulý týden poklesly o 0,75procentního bodu. A nebylo to poprvé.
Pád sazeb podruhé v historii
„Za poslední dva týdny jsme snížili sazby dvakrát. Úrokové sazby ale z povahy věci nejsou rychlým záchranným opatřením. Důležitý je trend a ten podle našeho názoru dobře koresponduje s očekávanou budoucí makroekonomickou a zejména též s inflační situací na horizontu měnové politiky, tedy za rok až rok a půl. Pokud další vývoj a naše nové prognózy v průběhu roku dostatečně přesvědčivě ukážou, že je potřeba další uvolnění měnových podmínek, tak to uděláme,“ uvedl Jiří Rusnok, guvernér ČNB v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Celkově centrální banka (zatím) základní úrokovou sazbu snížila na 1,75 procenta. Podle expertů by ale sazby mohly ještě klesat, a to až na 1,25 procent.
K radikálnímu snížení sazeb centrální banka přistoupila teprve podruhé v historii. Poprvé to bylo při nástupu minulé krize v roce 2008/2009. „Momentálně je v ekonomice a na finančních trzích výrazný nadbytek šoku a nejistoty, není potřeba jeho míru ještě zesilovat poněkud záchvatovým rozhodováním. Mimochodem, měnové podmínky byly již výrazně uvolněny samovolným vývojem kurzu koruny. To bereme při rozhodování o sazbách rovněž v potaz,“ dodal Jiří Rusnok. Koruna po snížení úrokových sazeb posílila, spíše však proto, že první vlna paniky na trzích opadla.
Banky se snížením hypoték váhají
Analytici si myslí, že se kroky centrální banky začnou projevovat spíše pozvolna. Pravdou je, že prozatím zůstávaly bankovní domy spíše laxní. Žádné velké zlevňování úvěrů se nekonalo. Podle některých odborníků ale sazby klesat začnou a pak se bude půjčovat za historická minima. Takového názoru je například Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.
Zatím nejlevnější v historii byly hypotéky na konci roku 2016, kdy se průměrná sazba podle ukazatele Fincentrum Hypoindex dostala na hodnotu 1,77 procenta. Pokud by se hypoteční sazby skutečně propadly k těmto hodnotám, ekonomové pak doporučují co nejdelší možnou fixaci.
Hlavní důvody vyčkávání bank
Na takový stav si ale lidé budou muset počkat, pokud vůbec nastane. Důvody, proč zatím banky se zlevňováním úvěrů váhají, jsou podle Michala Skořepy z České spořitelny dva. „Zaprvé, banky se při stanovování sazeb s víceletou, tedy delší fixací – jako jsou třeba sazby u valné většiny hypoték – rozhodují především na základě porovnání nikoli s aktuální výší dvoutýdenní, tedy krátké sazby ČNB; klíčové je pro ně srovnání s delšími, víceletými sazbami na mezibankovním trhu a s taktéž delšími, víceletými výnosy ze státních dluhopisů. Dokud tyto delší sazby a výnosy nezažijí podobný posun dolů jako nyní repo sazba ČNB, nebudou mít ani banky ve svých výpočtech mnoho racionálních důvodů pro snižování sazeb pro klienty,“ uvádí.
Druhým důvodem je, že i přes veškerou chystanou pomoc české vlády ekonomice se dá v nejbližších měsících, ne-li letech, očekávat zvýšení frekvence krachů firem a nárůst nezaměstnanosti. „Takové zvýšení rizika nesplácení úvěrů opět rozhodně není impulzem, který by nabádal banky k rychlému snižování úvěrových sazeb,“ dodává Michal Skořepa.
Bankovní domy potřebují polštář
Prozatím snížení úrokových sazeb neočekává ani Roman Bečička, úvěrový analytik společnosti Broker. „Když ČNB sazby na začátku roku zvýšila, banky na to nereagovaly. Konkurenční boj je nutil držet sazby a vzdát se části své marže,“ připomíná a dodává: „Teď po snížení si potřebují dorovnat ztráty, a hlavně si potřebují vytvořit polštář pro nadcházející období, kdy velká část klientů bude žádat o odklady splátek a může dojít i k výraznějšímu nárůstu nesplácených úvěrů z důvodu situace způsobené koronavirem.“
Krom toho, banky nyní mají celou řadu dalších starostí, než aby přepočítávaly hypoteční sazby. Musí v omezených podmínkách zajistit běžný provoz, minimalizovat osobní kontakty s lidmi i mezi zaměstnanci. „Řeší také řadu dotazů svých klientů a žádostí o snížení či odpuštění splátek. Snižování sazeb aktuálně není na pořadu dne,“ domnívá se Lucie Drásalová, analytička Partners.
Nižší sazby jsou individuálně možné
Je ale možné, že po individuálním posouzení klienta budou banky schopné sazbu snížit, ale k plošnému snížení zatím podle všeho v nejbližší době nedojde. Důvodem je už zmíněné očekávání hospodářské recese. Navíc, banky mají zkušenost z minulé krize, kterou si ekonomové, analytici, investoři a další odborníci ještě živě pamatují.
„Stačí se podívat do nedávné historie. Na přelomu let 2008 a 2009, tedy uprostřed světové finanční krize, ČNB snížila sazby dokonce o mnohem víc než procentní bod. Úrokové sazby třeba právě z hypoték ale začaly klesat až po roce a onoho procentního bodu dosáhl jejich pokles teprve až po dalším roce,“ uzavírá Michal Skořepa.
