Lidé, kteří budou o hypotéku žádat příští rok na jaře, musí počítat s drsnějšími podmínkami. Centrální banka totiž zpřísnila parametry pro poskytování úvěrů na bydlení. Reaguje tak na situaci na trhu s nemovitostmi. Žadatelé musejí mít například naspořeno více peněz, aby jim banky hypotéku poskytly. Podle expertů na půjčku nedosáhne desetina lidí a hypoteční sazby hypoteční sazby mohou narůst až na 6 procent.
Česká národní banka (ČNB) koncem listopadu oznámila zpřísnění podmínek pro hypoteční úvěry. Novinky začnou platit od dubna 2022. Nejzásadnější změnou je, že poměr hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (tzv. LTV) snížila z původních 90 na 80 procent. Pro žadatele to znamená, že když například kupují dům se zástavní hodnotou 5 milionů korun, musejí mít našetřený jeden milion korun.
ČNB zároveň obnovila příjmové limity pro poskytování hypoték, takzvaný limit DTI a ukazatel dluhové služby DSTI. Limit ukazatele DTI, tedy celkový dluh žadatele vyjádřený v násobcích jeho čistého ročního příjmu musí být maximálně 8,5 (pro lidi do 36 let 9,5). Limit ukazatele DSTI, tedy poměr mezi celkovou výší měsíčních splátek dluhu žadatele a jeho čistým měsíčním příjmem, může být maximálně 45 procent (pro lidi do 36 pak 50 procent).
Přísnější hypotéky mají chránit bankovní sektor
Důvodů pro tyto kroky je více. ČNB argumentuje hlavně situací na nemovitostním trhu. „Bankovní sektor jako celek se v průběhu letošního roku při poskytování hypotečních úvěrů vrátil ke značně uvolněným standardům. S ohledem na tuto skutečnost i na přetrvávající nadhodnocení cen bydlení považujeme za nezbytné nastavit přísnější parametry pro poskytování hypoték, tedy nastavit limity ukazatelů LTV, DTI a DSTI na obdobných úrovních jako před počátkem pandemie. Cílem je bránit nárůstu zranitelnosti bankovního sektoru,“ uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Nová zákonná úprava ovšem připouští, že 5 procent všech nově poskytnutých hypoték nemusí doporučované limity ukazatelů DTI a DSTI splňovat, pokud je poskytovatel hypotéky přesvědčen, že žadatel daný úvěr v budoucnu bez problémů splatí. „Poskytování úvěrů s velmi vysokými hodnotami DTI a DSTI jsme nepozorovali u všech bank. Hrozilo však, že dosud opatrnější banky budou na možnou ztrátu svého tržního podílu reagovat uvolněním standardů podobných těm u jejich agresivnějších konkurentů,“ dodal ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait.
Desetina lidí na půjčku nedosáhne
Podle expertů kvůli zpřísnění nedosáhne na jaře na hypotéku řada lidí s nižšími příjmy. „Kvůli těmto novým opatřením nedosáhne na hypotéky desetina lidí, kteří by za předchozích podmínek úvěr dostali,“ uvedl Jiří Sýkora, hypoteční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select a dodal: „Zájem o hypotéky, který začínal kvůli rostoucím sazbám úroků pomalu klesat, tak může opět vzrůst o ty klienty, kteří o koupi domu či bytu nebo chaty uvažují a nechtějí být omezováni staronovými limity ze strany ČNB. A přestože půjde zejména o osoby starší 36 let, protože pro mladé se mnoho nezmění, tak půjde o poměrně velkou skupinu klientů. A k poklesu prodaných úvěrů na bydlení, se tak trh opět vrátí v průběhu roku 2022.“
Co se týká objemu poskytnutých hypoték, byl letošní rok rekordní. Banky za prvních deset měsíců letošního roku rozpůjčovaly přes 350 miliard korun a podle odhadů se na konci roku tato částka bude přiblíží hodnotě 400 miliard korun, což loňský rekord překoná téměř 1,5krát. Kromě úvěrů na vlastní bydlení tvoří velkou část této částky i úvěry na takzvanou investiční nemovitosti. A právě na tento segment mají zpřísněné limity mířit nejvíc.
Experti se domnívají, že tato regulace zasáhne trh jako celek, a to zejména zpřísnění podmínek u LTV, protože lidé budou muset sahat hlouběji do kapsy a mít při koupi nemovitosti více vlastních prostředků než dosud.
Hypotékami cloumají i sazby
Druhým velmi důležitým faktorem, který bude mít za následek zmírnění zájmu o úvěry na bydlení, je i nadále se zvyšující úroková sazba. Už dnes, nabídkové sazby některých hypoték atakují hodnotu 5 % a to ještě Česká národní banka pro letošní rok neřekla své poslední slovo. „Dá se tedy očekávat, že dojde ještě ke zvýšení základní úrokové sazby, a tak na jaře mohou sazby dosáhnout i do nedávna nepředstavitelných 6 %,“ uzavřel Jiří Sýkora.
