Topná sezóna je za námi. Letošní zima byla mírná, ale celá řada majitelů bytů přesto s napětím očekává, jaké bude jejich vyúčtování spotřebovaného tepla. To se řídí určitými pravidly. Jakým způsobem jsou náklady za teplo rozpočítávány? Můžete vyúčtování reklamovat?
Pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii a spotřeby teplé užitkové vody se řídí vyhláškou č. 372/2001 Sb. Při rozúčtování spotřebovaného tepla hraje roli nejen stav měřičů spotřebovaného tepla, resp. indikátorů vytápění (RTN), ale také velikost bytu.
Jaký rozpočet tepla je spravedlivý?
I přes určitá pravidla se rozpočet tepla a teplé vody mezi vlastníky či nájemníky bytových jednotek může stát jablkem sváru. Představme si dva byty o velikosti 3+1. V jednom z nich žije starší pár, který se spokojí s teplotou kolem 19°C. V druhém bydlí rodina s dětmi, která vytápí na 22°C. Pochopitelně má také mnohem větší spotřebu teplé vody.
Pokud by v tomto případě nebylo pro rozpočet tepla využito instalovaných indikátorů spotřeby a energie by se rozpočítávala pouze podle velikosti bytu, byl by první zmíněný byt v nevýhodě. Ačkoli je velikostně stejný jako druhý, jeho spotřeba je mnohem menší.
Bytové měřiče tepla nebo indikátory vytápění na radiátorech, které sledují spotřebu v konkrétním bytě, jsou tedy pro rozúčtování tepla férovější. A to i přesto, že rozhodují zpravidla jen o polovině celkových nákladů – zbylá část se stanovuje na základě velikosti bytu.
O tom, jaký způsob měření pro spotřebu tepla zvolit ale rozhoduje i technický stav otopné soustavy. „Nejlepší jsou měřiče tepla osazené na vstup topného media do každého bytu. Tomu však musí být uzpůsobena otopná soustava. V klasických soustavách se stoupačkami to není možné. Pak přijdou na řadu indikátory topných nákladů osazené na otopná tělesa. Pro registraci pomocí indikátorů na otopných tělesech se doporučuje dělit náklady na základní a spotřební v poměru 50:50. Jsou-li instalovány bytové měřiče tepla, lze doporučit rozdělení 40:60,“ doplnil RNDr. Jaromír Pohanka z Asociace rozúčtovatelů nákladů na teplo a vodu (ARTAV).
Kolik tepla jste spotřebovali, zjistí odečet
Odečty tepla v bytových jednotkách probíhají zpravidla jednou za rok. Následuje zpracování dat a rozúčtování spotřeby mezi jednotlivé byty. „Převážná část indikátorů, případně bytových měřičů tepla, je stále ještě odečítána přímo na přístrojích. V poslední době ale stále přibývá přístrojů vybavených radiovým modulem pro dálkové odečítání bez vstupu do bytu,“ doplnil Pohanka. Spotřebu tepla přicházejí odečítat pracovníci rozúčtovací firmy, členové samosprávy nebo vyškolení brigádníci.
Je třeba dodat, že indikátory vytápění neměří přímo spotřebu tepla, ale registrují teplotu otopného tělesa. „Do vnitřní paměti přístroje se ukládají zpravidla měsíční odečty stavu registrace, která se průběžně zobrazuje na digitálním displeji. Pro stanovení spotřeby tepla hrají podstatnou roli, protože z jejich údajů lze stanovit poměrnou část tepla spotřebovaného pro vytápění domu, která byla předána do místnosti sledovaným otopným tělesem,“ upozornil Pohanka.
Šetřit teplem můžete jen do určité míry
Rostoucí náklady na tepelnou energii motivují řadu domácností snižovat teplotu v interiéru. Zcela vypnout topení se ovšem nedoporučuje. Existuje totiž vyhláška 194/2007 Sb., která stanovuje pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody. Podle ní mají majitelé bytových jednotek povinnost vytápět byt na přiměřenou teplotu, jež by neměla klesnout pod hranici tepelné stability budovy. „V praxi to bývá kolem 16 až 18°C. Při nedodržení této teploty je nebezpečí kondenzace vodních par v konstrukcích domu, které mohou způsobit korozi výztuže a vznik plísní.
„Nejvíce povinností ale mají vlastníci domů. Ti musí zajistit instalaci regulační a registrační techniky podle zákona o hospodaření energií 406/2000Sb. ve znění zákona č. 318/2012 Sb. v termínu do 31. prosince 2014. Jsou také odpovědní za správné rozúčtování a jeho včasné předání uživatelům bytů,“ uzavřel Pohanka.
Co udělat, až dostanete rozúčtování tepla?
Roční vyúčtování spotřeby tepla a teplé vody si pečlivě překontrolujte. Na rozúčtování byste měli najít nejen výši přeplatku/nedoplatku, ale mělo by z něj vyplynout, jakým způsobem byly náklady rozpočítány. Pokud jsou náklady děleny nejen podle indikátorů a velikosti bytu, ale také dle počtu obyvatel domu, měl by se tam objevit i tento údaj.
V případě jakýchkoli nesrovnalostí neváhejte vyúčtování reklamovat. O tom, do kdy můžete reklamaci podat, rozhodují vlastníci bytových jednotek na společném shromáždění. Informace ohledně lhůty, která dle vyhlášky 372/2001 nesmí být kratší než 21 dní, a způsobu podání reklamace by vám měl poskytnout správce vašeho bytového domu.
