Když si pronajmete byt, zpravidla vám majitel nechává i některé další vybavení: ledničku, pračku, bojler potřebný k ohřevu vody. Co když se ale podobné zařízení porouchá? Platíte opravu vy, nebo majitel bytu? A jak v takovém případě postupovat?

Spory o tom, kdo v nájemním bytě platí opravy, nejsou ojedinělé. Nový občanský zákoník, který vstoupil v platnost v lednu 2014, říká, že nájemce provádí a platí běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Jenže už nekonkretizuje, co vše do takových drobných oprav spadá. Začátkem letošního roku proto vstoupilo v platnost Nařízení vlády č. 308/2015 Sb., které pojmy „běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu“ vymezuje.

Co jsou drobné opravy bytu?

Za drobné opravy bytu spojené s jeho užíváním se podle vládního nařízení považují:

• opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt,
• opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik, výměny zámků včetně elektronického otevírání vstupních dveří bytu a opravy kování, klik, rolet a žaluzií u oken zasahujících do vnitřního prostoru bytu,
• opravy a výměny elektrických koncových zařízení a rozvodných zařízení, zejména vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, domácích telefonů, zásuvek rozvodů datových sítí, signálů analogového i digitálního televizního vysílání a výměny zdrojů světla v osvětlovacích tělesech, opravy zařízení pro příjem satelitního televizního vysílání, opravy audiovizuálních zařízení sloužících k otevírání vchodových dveří do domu, opravy řídících jednotek a spínačů ventilace, klimatizace a centrálního vysavače, opravy elektronických systémů zabezpečení a automatických hlásičů pohybu,
• výměny uzavíracích ventilů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt,
• opravy a výměny uzavíracích armatur na rozvodech vody s výjimkou hlavního uzávěru pro byt, výměny sifonů a lapačů tuku,
• opravy a certifikace bytových měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a opravy a certifikace bytových vodoměrů teplé a studené vody, opravy hlásičů požáru a hlásičů kouře, opravy regulátorů prostorové teploty u systémů vytápění umožňujících individuální regulaci teploty,
• opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní; u zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na pevná paliva, plyn a elektřinu včetně kouřovodů, kotlů etážového topení na elektřinu, kapalná a plynná paliva včetně kouřovodů a uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního topení,
• výměny drobných součástí předmětů uvedených v předchozím odstavci.

Zdroj: Nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu č. 308/2015 Sb.

Limit 1 000 korun za opravu

Důležitým kritériem je také velikost bytu a náklady spojené s drobnými opravami. Nařízení totiž uvádí, že podle výše nákladů se za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny jednotlivých předmětů nebo součástí (které nejsou vyjmenované ve výše uvedeném seznamu), jejichž oprava nepřesáhne částku 1 000 korun.

Aby se nestalo to, že pronajímatelé budou na nájemce přenášet postupné opravy dlouhodobě zanedbaných a neudržovaných bytů, je součástí nařízení i paragraf, podle kterého součet nákladů za drobné opravy nesmí přesáhnout částku 100 korun na metr čtvereční podlahové plochy bytu za kalendářní rok. Do této plochy se nepočítá jen plocha bytu, ale i další prostory, které nájemce využívá pro svoji potřebu. Platí ale, že plocha sklepů, lodžií nebo teras se započítává jen jedno polovinou).

Kdo zaplatí opravu sporáku a výměnu kliky na okně?

Podívejme se na příklady. Paní Marie si v Praze pronajal byt. Součástí kuchyně je samozřejmě i elektrický sporák. V nájemní smlouvě je uvedeno, že tento elektrospotřebič je součástí bytu a že za jeho poruchu nájemkyně neodpovídá. Trouba ve sporáku přestala péct a paní Marie si zavolala opraváře. Ten za výměnu součástky účtoval 1 500 korun. Nájemkyně může účet předložit majiteli, který by ho měl proplatit. Za prvé se nejedná o opravu vyjmenovanou v seznamu drobných oprav bytu, za druhé, částka přesáhla 1 500 korun.

Pan Roman si pronajal byt ve starším činžovním domě. Po několika měsících odpadla na okně klika. Pan Roman si ji proto zašel koupit a vyměnil ji. Utratil za ni 550 korun. V tomto případě nemá nárok na to, aby mu majitel domu náklady uhradil. Za prvé, výměna kliky spadá do seznamu drobných oprav bytu (viz opravy jednotlivých částí dveří a oken a jejich součástí, kování a klik…), za druhé, částka nepřesáhla 1 000 korun.

Žijete v nájemním bytě? Platíte drobné opravy vy, nebo se dohodnete vždy s majitelem? A je pro vás jako pro majitele nebo nájemce bytu podobné vládní nařízení užitečné?