Obyčejné byty 3+kk v Praze stojí kolem sedmi milionů korun. V Plzni je za tu cenu možné koupit relativně prostorný dům. Pro rodinu, která má našetřeno 20 procent z ceny to znamená splácet plus mínus dvacet tisíc měsíčně. Bydlení v dobrých lokalitách a v dobrých nemovitostech je stále méně dostupné lidem s průměrnými příjmy. Zažíváme krizi bydlení? A jaká jsou její možná řešení?

Loni v této době, kdy vypukla pandemie koronaviru, se spekulovalo o tom, že nemovitosti budou zlevňovat. V odlehlých regionech a méně atraktivních lokalitách možná ceny poklesly, ale v pražské metropoli, v Brně a v dalších velkých městech naopak narostly. Zajímavé bylo sledovat také poptávku po chalupách a chatách s tím, jak utichl turistických ruch. Zděné a dobře vybavené chaty se prodávají klidně za cenu kolem dvou milionů korun. Dřevěné chatky na malém pozemku stojí kolem 700 tisíc korun. O stylových roubených chalupách ani nemluvě.

Poptávka po nemovitostech je. Kdo má peníze, může je investovat právě do bydlení nebo nákupu rekreačního objektu. A kde je poptávka, tam je i vyšší cena. Svoji roli pak hraje i nová výstavba. Ve velkých městech, zejména v Praze, chybí podle údajů developerů asi 20 tisíc bytů. V krajských metropolích je situace obdobná. Nedostatek bytů vhodných k bydlení vyhnal ceny v hlavním městě na 110 tisíc korun za metr čtvereční. To je pro mnoho lidí mimo jejich možnosti.

Za luxus miliony navíc

Češi jsou pak obecně známí tím, že rádi bydlí blízko svého zaměstnání. Za luxus nedojíždět do práce si připlatí, pokud je to v jejich silách. I to šponuje ceny bytů vysoko. Podle Tomáše Kadeřábka, ředitele Asociace developerů ČR ale není cena bytů ovlivněna pouze lokalitou. Čechy čím dál tím víc zajímá i životní prostředí nebo použití šetrných materiálů u nové výstavby. Lidé se také zajímají o to, jaké náklady se s provozem nemovitosti pojí. Preferují energeticky úsporné budovy.

Velkým problémem je aktuálně pro většinu lidí financování vlastního bydlení. Ne všichni za stávající situace dosáhnou na hypotéku nebo se chtějí zadlužit na celý život a nemalou částku splácet každý měsíc po dobu dvaceti nebo třiceti let. Podle posledních údajů žije i přes tyto komplikace ve vlastním bydlení 70 procent Čechů. Asi 20 procent dalo nebo muselo dát přednost nájmu. Zbytek připadá na družstevní bydlení. V západní Evropě je přitom trend opačný. Byty se tam hlavně pronajímají. Odborníci pak poukazují na to, že řešením svízelného problému by mohlo být právě družstevní bydlení.

Souvisí to i se změnou životního stylu. „Výrazná poptávka po pracovní síle v některých krajských městech s sebou nese i poptávku po nájemním bydlení, jehož obliba mírně roste,“ potvrzuje Jan Hrubý, generální ředitel a viceprezident společnosti RE/MAX ČR.

Přehledně: Situace s bydlením v Praze:

• Pražan vydělá na vlastní byt za průměrných 14 platů
• V prvním čtvrtletí roku 2015 byla průměrná prodejní cena 56 tisíc korun za metr čtvereční, ve třetím čtvrtletí loňského roku to bylo 110 tisíc korun za metr čtvereční
• Ještě v roce 2015 se průměrný 70metrový byt v metropoli prodával za cenu kolem 3,9 milionu, dnes by stál 7,7 milionu korun
• Nových bytů se v Praze povoluje dlouhodobě málo, průměrně jen 3 byty na
  1 000 obyvatel, například v Mnichově, Bratislavě nebo Vídni je to dvakrát až třikrát tolik
• V Praze bude chybět za 10 let kolem 100 tisíc bytů, tedy bydlení pro zhruba čtvrt milionu lidí

Koncepce pro bydlení 21+

Developeři i další aktéři na realitním trhu dlouhodobě volají po řešení situace. Velkou pomocí by podle nich bylo zrychlení stavebního řízení. V jednání je také nová Koncepce bydlení 2021+, kterou připravuje ministerstvo pro místní rozvoj a jež nahrazuje dosud platnou koncepci.

„Koncepce 2021+ bude vládě předložena v průběhu března. Její základní vizí je dostupné, stabilní a udržitelné bydlení. Chceme zejména co největší nárůst nájemního bydlení a představit také nový investiční program pro družstevní byty,“ vysvětluje Jana Hanzlíková, náměstkyně pro řízení sekce bydlení a sociálního začleňování Ministerstva pro místní rozvoj.

Právě družstevních bytů je v České republice evidováno na 700 tisíc, podporu této formy bydlení vítá také Sdružení českých a moravských bytových družstev. „Poprvé se klade důraz na opomíjené družstevní bydlení. Pozitivně hodnotíme plánovaný registr družstevních bytů, který poskytne přehled o tom, kdo již čerpal státní podporu na výstavbu, a nebude tak docházet k opakovanému čerpání. Každý občan by měl mít nárok na to, aby se jednou této podpory účastnil,“ říká Martin Hanák, ředitel odboru metodiky SČMBD. Již nyní přitom existuje možnost získat úvěr se státní podporou na družstevní podíl.

Více družstevních bytů v Praze

Také Praha chystá projekt dostupných družstevních bytů. „Rozhodli jsme se pro renesanci družstevního bydlení, která má v Československu dlouhou tradici. Už za první republiky byly poskytovány pozemky města nebo státu družstvům, a lidé si tak mohli levněji pořídit bydlení. Praha by poskytla pozemky a spoluzakládala s občany družstva, družstevní byty by pak byly až o 30 % levnější než jiné byty běžně na trhu. Mojí ambicí je, aby alespoň 500 takových bytů vzniklo každý rok,“ říká k návrhu pražská radní Hana Kordová Marvanová.

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, pak vnímá družstevní bydlení s podporou státu nebo města jako doplňkovou variantu. „Jako klíčové vidím uvolnit podmínky pro novou výstavbu. Družstevní bydlení není samospasné, přesto může částečně stlačit ceny nemovitostí, nebo alespoň zpomalit jejich nárůst, ovšem nečekejme, že Praha bude nějak levná,“ uzavírá Lukáš Kovanda.

Jak vnímáte situaci ohledně bydlení vy? Je pro vás vlastní byt dostupný?